Velká arkána vysvětlená

Tarot, jak ho známe dnes, nezačal jako věštecký nástroj. Vznikl v Itálii patnáctého století jako karty pro hru zvanou tarocchi, oblíbenou mezi šlechtou — takzvané „carte da trionfi“, triumfální karty. Teprve o tři staletí později, ve Francii osmnáctého století, se objevily první pokusy číst z nich osud, a tarot se postupně proměnil v nástroj sebepoznání, jaký známe dnes.

Klíčový mezník přišel v roce 1909, kdy okultista Arthur Edward Waite a výtvarnice Pamela Colman Smith vytvořili balíček, který dnes známe jako Rider-Waite. Na rozdíl od starších karet, kde měla obrázky jen Velká arkána, Pamela Colman Smith ilustrovala i všechny karty Malé arkány — a díky tomu se tarot stal mnohem čitelnějším i pro lidi bez let studia. Většina moderních výkladů, včetně těch mých, z tohoto balíčku vychází dodnes.

Co je Velká arkána

Velká arkána tvoří 22 karet, od Blázna (0) po Svět (XXI), a společně popisují jednu velkou cestu — takzvanou Cestu blázna. Je to symbolická mapa lidského vývoje: od naivního vykročení do neznáma, přes zkoušky, ztráty a proměny, až po moudrost a naplnění.

• Blázen a Mág — začátek cesty, potenciál a první krok
• Velekněžka, Císařovna, Císař — vnitřní i vnější řád, na kterém stavíme
• Kolo štěstí, Spravedlnost, Věž — zvraty, rovnováha a nutné zbourání starého
• Hvězda, Měsíc, Slunce — naděje, nejistota a jasnozřivost
• Soud a Svět — proměna a naplnění celé cesty

Když se ve výkladu objeví hodně karet Velké arkány, obvykle to znamená, že se neřeší drobnost, ale něco, co má váhu — životní téma, ne jen náladu týdne. Malá arkána naproti tomu mluví o běžných dnech, lidech a situacích kolem vás. Dohromady tvoří jazyk, kterým se dá popsat prakticky cokoliv, co vás v životě potkává.